|
|
Osevní směs letniček pro přímý výsev vhodná pro městské parky
Strejčková, Veronika
Tato práce se zabývá problematikou využití přímých výsevů v městském prostředí. Byla zhodnocena literatura, zabývající se tímto tématem a také dostupný sortiment osiv letniček na trhu. Byla popsána důležitá role městské zeleně v životě člověka. Také byly přiblíženy některé již realizované projekty z přímých výsevů v tuzemsku i v zahraničí. V rámci praktické části byla zhodnocena konkrétní lokalita v Brně a sestavena osevní směs letniček vhodná pro přímý výsev v této lokalitě. V roce 2013 byla tato směs vyseta a bylo sledováno působení záhonu v průběhu sezóny. Následně byla zhodnocena vhodnost použitých druhů v této směsi.
|
|
|
Využití bylin v procesu úsporného hospodaření s vodou
Knotková, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou hospodaření s dešťovou vodou s důrazem na použití a význam rostlin v tomto procesu. Propojuje dostupné zahraniční informace s českým právním, technickým a klimatickým prostředím. Syntézou dostupných informací definuje pojem „dešťový záhon“ jako vegetačně-technické vsakovací povrchové zařízení systému hospodaření s dešťovou vodou, který v sobě snoubí tři funkce – estetickou, ekologickou a vodohospodářskou (vsakování a čištění vody). Vybírá a kriticky hodnotí vhodný technický systém a sortiment rostlin do dešťových záhonů. Jako vhodným technickým řešením se jeví vsakovací průleh, vsakovací průleh s rýhou a vsakovací průleh s rýhou a regulovaným odtokem (ANON. 2013b). Z navštívených referenčních příkladů i z technických požadavků vyplývá, že vhodný sortiment rostlin bude odpovídat druhům, které tolerují spíše sucho. Z hlediska pěstitelských skupin rostlin se jeví jako nejvhodnější skupinou trvalky, případně jejich kombinace s dalšími skupinami. Uplatnění dřevin v dešťových záhonech je možné jen za určitých podmínek. Dešťový záhon je možné zakládat výsadbou, přímým výsevem nebo kombinací těchto technologií. V kontextu současných ekologických trendů a trendu snižování nákladů na péči o městskou zeleň se jeví varianta přímého výsevu, popřípadě kombinace výsadby strukturních rostlin a výsevu jako zajímavou a perspektivní alternativou. V experimentální části bylo testováno 30 vybraných taxonů z hlediska schopnosti uplatnit se při zakládání záhonu z přímého výsevu. Experiment byl založen v rámci projektu IGA - ZF/2018 - AP001 v dubnu 2018 v areálu Mendelea na Zahradnické fakultě v Lednici. Z prvotních výsledků tohoto pilotního experimentu vyplývá, že klíčivost rostlin je nízká nebo výrazně závislá na klimatických podmínkách. Jako vhodné druhy pro přímý výsev lze z tohoto experimentu předběžně určit Achillea ptarmica, Asclepias tuberosa, Cichorium intybus, Coreopsis lanceolata ´Sterntaller´, Phuopsis stylosa, Oenothera biennis. Výsledky tohoto pilotního experimentu je třeba zatím brát kriticky, neboť je nutné ještě doplnit hodnocení výsevů z podzimního výsevu; jejich vyhodnocení proběhne až po odevzdání této práce.
|
|
|
Hodnocení vybraných vlastností taxonů suchých stanovišť
Březinová, Zdeňka
V bakalářské práci jsou shromážděny informace, které se zabývají tvorbou naturalistických a ekologických výsadeb s užším zaměřením na vytrvalé záhony tolerující suché prostředí a jsou zakládané pomocí přímého výsevu. Experimentální část navazuje na probíhající výzkumný projekt „Hodnocení trvalek za účelem sestavování směsí s vysokou estetickou hodnotou zakládaných přímým výsevem“ řešený v rámci interního vědecko-výzkumného grantu IGA - ZF/2018 - AP001 na pracovišti Ústavu biotechniky zeleně na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici. U patnácti vybraných taxonů byla hodnotícím atributem vzcházivost semen. Hodnocen byl také absolutní počet vzešlých kusů semen na výsevní ploše, rychlost a průběh vzcházení taxonů. Nakonec byl vytvořen výběr taxonů trvalek potencionálně vhodných pro sestavování směsí s vyšší estetickou hodnotou zakládaných z přímého výsevu v podmínkách ČR.
|
|
|
Využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. =: The use of annual flower beds raised by direct sowing in urban space. /
Klasová, Kristýna
Předkládaná disertační práce se komplexně zabývá problematikou využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru. V literární části práce jsou uvedena teoretická východiska vztahující se k dané problematice. Na tyto poznatky navazuje práce v experimentální části, která se snaží nalézt odpovědi na neuspokojivě vyřešená dílčí témata problematiky a prohloubit některé již získané poznatky do takové míry, aby bylo možné širší uplatnění letničkových záhonů z přímého výsevu ve veřejné zeleni českých obcí a měst. Pro naplnění tohoto hlavního cíle bylo v disertační práci řešeno několik samostatných dílčích témat. V praktické části práce bylo provedeno terénní šetření, v rámci kterého byly vytipovány a navštíveny modelové objekty, zejména zahraniční, vzhledem k tomu, že v době zahájení řešení disertační práce bylo v České republice využití letničkových záhonů z přímých výsevů spíše výjimečné. Celkem bylo navštíveno 12 měst a obcí s 87 plochami záhonů. Na základě získaných dat byla vypracována typologie ploch pro použití letničkových záhonů z přímých výsevů, čímž byly vymezeny možnosti využití letničkových záhonů z přímých výsevů v urbánním prostoru s důrazem na jejich limity a potenciál. Experimentální část práce se skládá ze dvou samostatných experimentů. První z nich je zaměřen na ověřování vybraných technologií zakládání letničkových záhonů z přímého výsevu, které by v co nejvyšší míře eliminovaly výskyt nežádoucích jednoletých plevelů. Tento experiment byl založen opakovaně v letech 2013, 2014 a 2015. Výsledky každého roku byly využity k úpravám technologií ověřovaných v následujících letech. V roce 2015 bylo ověřováno celkem 10 finálních variant technologií zakládání. Pro tyto finální technologie byly navíc stanoveny materiálové a pracovní náklady na založení a péči. Druhý experiment je zaměřen na ověřování nových potenciálně vhodných druhů a kultivarů letniček pro zakládání z přímého výsevu, které by rozšířily používaný sortiment letniček. V roce 2014 bylo ověřováno 45 taxonů letniček, v roce 2015 byl experiment rozšířen a celkově bylo ověřováno 70 taxonů letniček. Poslední část práce je zaměřena na přenos získaných zkušeností do praxe. V rámci této části práce byly modelové technologie ověřovány ve veřejném urbánním prostoru měst Strakonice, Plzeň, Lednice, Brno aj. Zkušenosti z mnoha uskutečněných realizací jsou jednou z důležitých součástí této práce. Předkládaná práce shrnuje poznatky v oblasti letničkových záhonů z přímého výsevu, které autor získal v průběhu 6 let.
|
|
|
Kvetoucí bylinné směsi v zahradní a krajinářské architektuře
Horký, Martin
Práce se zabývá problematikou použití kvetoucích bylinných směsí v zahradní a krajinářské architektuře. V teoretické části jsou charakterizovány pojmy související s termínem kvetoucí bylinné směsi v podání různých autorů. Dále je zde stručně popsána historie použití kvetoucích bylinných porostů, jejich kategorizace a možnosti jejich použití jsou ukázány na referenčních příkladech. Návrhová část představuje zahradně architektonickou studii modelového území v Lednici, která byla vytvořena na základě provedených analýz. V návrhu byl vytvořen soubor rodinných domů a sportovně rekreační areál sloužící obyvatelům obce i návštěvníkům Lednicko-valtického areálu. Důraz byl v návrhu kladen na správné použití kvetoucích bylinných směsí se zaměřením na směsi vytrvalé zakládané přímým výsevem. Pro sestavené bylinné směsi byla vypracována technologie založení a kalkulace nákladů na založení i dokončovací a udržovací péči.
|
|
|
Květinové záhony z přímých výsevů
Novosadová, Vladěna
Diplomová práce se zabývala výsevem letniček při zakládání záhonů z přímých výsevů u taxonů potencionálně vhodných k podzimnímu a jarnímu výsevu. V experimentální části byl založen pokus letniček z přímých výsevů. Byly realizovány tři výsevy, na podzim 2013 a 2014 a na jaře 2014, kdy bylo vyseto 26 stejných taxonů osiva. Cílem experimentu bylo vyhodnotit vzcházivost osiva, výšku a kvetení taxonů, estetické působení plodů, působení taxonů v kompozici, vhodnost pěstování a vysemeňování taxonů. Na základě všech těchto výsledků bylo provedeno srovnání a vyhodnocení, kdy byly formulovány závěry a doporučení pro další experimenty a praxi. Po vyhodnocení všech výsledků se jako zajímavé a perspektivní letničky pro přímý podzimní výsev jevily Ammi visnaga (L.) Lam., Bupleurum rotundifolium L., Clarkia pulchella Pursh. 'Směs', Consolida ambiqua (L.) P. W. Ball & Heywod. 'Hyacintokvětá', Nigella damascena L.'Cramer s Plum', Nigella orientalis L., Papaver rhoeas L.'Shirley Double Mixed'. Pro přímý jarní výsev byly z experimentu vyhodnoceny tyto nejvhodnější a perspektivní letničky -- Borago officinalis L., Bupleurum rotundifolium L., Calendula officinalis L. 'Pacific Beauty Směs', Consolida ambiqua (L.) P. W. Ball & Heywod. 'Hyacintokvětá', Cosmos bipinnatus Car. 'Sonata', Cosmos sulphureus Car. 'Redcrest', Nigella damascena L. 'Cramer s Plum'..
|
|
|
Osevní směs letniček pro přímý výsev vhodná pro městské parky
Strejčková, Veronika
Tato práce se zabývá problematikou využití přímých výsevů v městském prostředí. Byla zhodnocena literatura, zabývající se tímto tématem a také dostupný sortiment osiv letniček na trhu. Byla popsána důležitá role městské zeleně v životě člověka. Také byly přiblíženy některé již realizované projekty z přímých výsevů v tuzemsku i v zahraničí. V rámci praktické části byla zhodnocena konkrétní lokalita v Brně a sestavena osevní směs letniček vhodná pro přímý výsev v této lokalitě. V roce 2013 byla tato směs vyseta a bylo sledováno působení záhonu v průběhu sezóny. Následně byla zhodnocena vhodnost použitých druhů v této směsi.
|
|
|
Experimentální ověření možnosti použití přímého výsevu vybraných druhů dřevin pro rekultivaci erozí postižených půd - klíčení a počáteční růst dřevin v lokalitě Hurufa Shamena, Etiopie.
Buchtová, Barbora
V bakalářské práci se zabývám problematikou klíčení semen na experimentálních plochách ve vesnici Hurufa Shamena v Etiopii. V rozsáhlých oblastech zde došlo k degradaci vegetace vykácením stromů i keřů, rovněž bylinný porost byl narušen pastvou dobytka a v současnosti je zde problém s erozí půdy, která je splavována silnými dešti ve vlhkém období roku. Důsledkem je vznik ploch bez jakékoliv vegetace a vznik hlubokých erozních rýh. Zalesnění takových ploch je problematické a v současné době se provádí pomocí sazenic, které byly předpěstovány ve školkách. Pěstování sazenic ve školkách představuje další náklady, které by bylo možné eliminovat, pokud by byl k zalesnění použit přímý výsev semen na postižené lokality. Z tohoto důvodu byly založeny naše experimentální plochy, abychom vytipovali dřeviny, které jsou schopné v daných podmínkách bez pomoci vyklíčit a dále růst a mohly by tak být použity pro zalesňování přímým výsevem.
|
|
| |
|
|
Dynamika klíčení semen vybraných druhů dřevin ve vztahu k průběhu půdní vlhkosti a teploty na experimentální ploše v lokalitě Hurufa Shamena v Etiopii.
Veselský, Marek
Cílem práce bylo porovnat úspěšnost klíčení a přežití vybraných druhů dřevin s průběhem půdní vlhkosti a teploty. Na experimentální ploše v Hurufa Shamena v Etiopii bylo použito 20 druhů dřevin (původních i nepůvodních) za účelem nalezení druhů, které jsou vůči suchu tolerantní a které náchylné. Práce obsahuje zhodnocení úspěšnosti přežití jednotlivých druhů dřevin. Na základě získaných informací bylo zjištěno, že jako perspektivní dřeviny se jeví Acacia saligna s předosevní přípravou a Dodonaea viscosa. Tyto dřeviny jsou schopné přežít na degradovaných půdách a mohou být použity při rekultivaci přímým výsevem v oblastech s podobnými přírodními podmínkami, jako jsou v oblasti umístění experimentální plochy. Naopak nejhůře dopadly druhy Juniperus procera a Pinus patula.
|
host ::
RSS.